Komunikace s veřejností
Sociální bydlení nemá v českém prostředí zákonné ukotvení. Ve společnosti chybí obecné povědomí nejen o pozitivních přínosech sociálního bydlení pro společnost, rodiny a jednotlivce, ale i o sociálním bydlení jako takovém. Zvláště z pohledu života v obci a dobrých sousedských vztahů je nutné o sociálním bydlení jasně a odborně komunikovat s občany v obci. Především je nutné uvážit způsoby komunikace a vliv na okolí.
Současné trendy komunikace s veřejností
Fungování fiktivních, bulvárních a nekriticky interpretujících zpravodajských médií hraje významnou roli ve veřejném mínění, které může být ovlivňováno emocemi, různými „senzačními“ zprávami, názory politiků a veřejně známých osobností. Dalším faktorem může být osobní postoj lidí, obzvláště, pokud se sami ocitnou v nepříznivé životní situaci, kdy mohou vnímat přidělování bytů některým cílovým skupinám jako nespravedlivé. Pokud není veřejnost správně informována a nezná podmínky a důvody na jejichž základě se byty přidělují, ani jaké jsou povinnosti nájemníků, mohou získat mylný dojem, že je bydlení zadarmo či je určeno „vyvoleným“ cílovým skupinám.
Žijeme ve světě velkého množství informací, které je stupňováno nejen díky velkému počtu médií, ale i sociálních sítí, představujících neregulovaný prostor, kde může kdokoliv vyjádřit svůj názor, nezávisle na znalosti či odbornosti v dané tématice. Pozornost pak typicky přitahují především ty příspěvky, které vyvolávají kontroverzi, což často utváří postoje čtenářů bez ohledu na to, nakolik jsou v diskuzi faktické informace zdeformovány.
Žánr a styl zpravodajských médií se v průběhu času mění. Pokud v minulosti byl ve zpravodajství klíčový důraz na prezentaci faktů o událostech, dnes se média, kromě míry bulvarizace, přizpůsobují často tomu, že lidé s ohledem na velké množství informací, často nemají čas na vlastní interpretaci a hodnocení informací. Díky tomu mají tendenci příjemcům zpráv zároveň interpretovat i určité hodnocení prezentovaných událostí a osob, které často zaznívá již v titulcích.
Dalším nástrojem v současné době je využití příběhů, které prezentují životní situaci konkrétních lidí, rodin apod. Často se jedná o příběhy, které čtenářům a divákům umožňují, aby se do popisovaných událostí vžili. Mohou tak získat pocit, že se daná situace může stát i jim.
Informace mají v současné době v jistém smyslu charakter komerčních produktů. Pro tento účel je důležité volit nejen správný způsob prezentace informací, ale rovněž mediální prostředky. Kromě volby vlastních prostředků jako jsou webové stránky obce, stránky na sociálních sítích a např. zpravodaj obce, je možné zvolit i klasická zpravodajská média či další média (např. různá bulvární média, která si kladou za cíl čtenáře především pobavit, nikoliv informovat o událostech).
Zde je samozřejmě na místě řešit kvalitní PR, které s sebou obnáší jak nutnost solidní přípravy na komunikaci s novináři, tak i další aspekty tohoto oboru. [1]
Jak komunikovat s veřejností o tématu sociálního bydlení
S ohledem na důležitost informovanosti veřejnosti, je potřeba relevantní informace pravidelně zveřejňovat. Informace, jak jsme již zmínili, je účelné zpracovávat formou ilustrativních příběhů a využívat k tomu média. Pro zvýšení angažovanosti je dobré občany vyzývat, aby se zapojili do řešení lokálních problémů a zdůrazňovat přínos zapojení pro jejich vlastní životní situaci a problémy.
Pokud jde o sociální bydlení, je důležité veřejnosti sdělovat, že téma sociálního bydlení pomáhá lidem, kteří se ocitnou z jakýchkoli příčin v bytové nouzi a nemohou si dovolit platit vysoké kauce, provize a posléze tržní nájem. Sociální bydlení je základním předpokladem pro další řešení tíživé sociální situace, která, pokud není řešena, může se časem velmi zkomplikovat a pozdější řešení je finančně, časově a kapacitně obtížnější jak pro klienta, tak i pro stát. Sociální bydlení doprovázené sociální prací navíc přispívá ke zlepšování problémů spojených se sociálním vyloučením a zlepšování vztahů v sousedství.
Praxe v různých obcích může být velmi odlišná. Vedení každé obce či města si volí vlastní prostředky, jak informovat veřejnost. Obce informují o svých aktivitách v oblasti sociálního bydlení na svých webových stránkách a stránkách na sociálních sítích. Dalšími komunikačními kanály jsou např. informační letáky a brožury. Některé obce volí i inovativnější komunikační nástroje.
Pojďme se podívat na příklady konkrétních obcí, které můžeme rozdělit na dvě kategorie. Jednou kategorií jsou metody participativního charakteru, kdy nejen předáváme informace občanům, ale rovněž s nimi diskutujeme a zapojujeme je částečně do rozhodovacích procesů. Druhou variantou je jednostranná informační kampaň, při níž předáváme informace o dění v obci.
Příklady z obcí
V Kadani organizují setkání s lidmi žijícími na tamních sídlištích ve stylu takzvaného „World Café“, tedy moderované diskuze. Kavárníci – moderátoři, zpravidla zástupci města, zapisují inovativní nápady a stížnosti občanů. Základní okruhy k diskuzi jsou: co se vám na sídlišti líbí, co se vám naopak nelíbí a co jste sami ochotni pro zlepšení udělat. Následně se k sesbíraným podnětům vyjádří starosta, další volení zástupci obce, případně zástupci jednotlivých odborů obecního úřadu a domluví se na způsobu řešení. Výsledky jsou poté prezentovány v zápisu na webu www.setkavanikadan.cz a následných setkáních. Zúčastnění mají k dispozici i mapu sídliště a připomínky tak zaznamenávají i prostorově. K dispozici je občerstvení jako ve skutečné kavárně. K diskuznímu setkání se přidal i doprovodný program pro děti nebo vystoupení místních hudebních umělců. Občerstvení pro děti je zdarma, přesto akce není příliš finančně ani organizačně náročná. Stačí zajistit prostor a každá obec si může sama určit rozpočet akce. Tato setkání se těší popularitě a mají pozitivní dopad. Občané mají možnost se podílet na řešení různých problémů, vedení města má přehled o dění v obci, a zároveň možnost prezentovat a komunikovat s obyvateli i takové záležitosti, jako je sociální bydlení. Debata na způsob „World Café“ vznikla v Kadani ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování a koná se dvakrát ročně, zpravidla na jaře a na podzim. Akce se aktivně účastní místní neziskové organizace mimo jiné i jako organizátoři doprovodného programu pro děti.
V Otrokovicích rovněž existuje možnost veřejné diskuze s občany, a to během setkání v rámci komunitního plánování, kam má veřejnost volný přístup. Otrokovice vhodně zvolily komunitní plánování jako skvělý nástroj, skrze nějž lze sociální bydlení nejenom prezentovat, ale rovnou i plánovat tak, aby odpovídalo místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů. Komunitní plánování přímo slouží i k podporování sociálního začleňování a předcházení sociálního vyloučení jednotlivců i skupin, a to za účasti všech zainteresovaných aktérů[2]. O komunitním plánování sociálních služeb se můžete více dozvědět například zde.
Informace o projektu sociálního bydlení byly prezentovány i v městské televizi Otrokovice. Obecně platí, že využívání lokálních médií, ať už radničních novin nebo lokálních televizí, bývá dobrým prostředkem pro komunikaci s občany.
V Mostě vydávají každého půlroku tiskovou zprávu o průběhu realizace projektu sociálního bydlení v místním periodiku, Mosteckých listech. Další využívané komunikační platformy o projektu sociálního bydlení jsou velkoplošné obrazovky, umístněné přímo na budově magistrátu a webové stránky lokálního zpravodaje homér.cz. Vyprávění z prostředí mosteckého sociálního bydlení si mohli posluchači naladit i na Českém rozhlase Sever, kde v medailonku hovořila sociální pracovnice, garant lokální koncepce sociálního bydlení ale i klient – nájemce sociálního bytu.
Jak jsme již zmínili výše, příběh přímo z praxe je tradičně nejpoutavějším způsobem, jak téma prezentovat, podobně jako probíhala část informační kampaně MPSV, tj. prostřednictvím televizního seriálu s příběhy lidí z různých věkových i sociálních skupin, kterým sociální bydlení pomohlo vyřešit tíživé životní etapy.
Velmi aktivním způsobem může probíhat komunikace s obyvateli i v malé obci. Příkladem jsou Křižánky. Obec v minulosti realizovala ve spolupráci s MPSV svůj projekt sociálního bydlení, v jehož rámci připravili nejen informační letáky, ale i brožuru, kde bylo možné nalézt informace z podkladové analýzy a koncepce, dobrou praxi z České republiky i ze zahraničí a krátké příběhy klientů a nájemníků sociálních bytů z praxe.
Vedení obce organizovalo v místním vzdělávacím centru jednou ročně diskuzní veřejné občanské fórum, kde dotazy občanů řešil starosta. Přítomen byl i facilitátor diskuze, zpravidla osoba ze Sdružení místních samospráv. Ve stejném centru uspořádala obec Kulatý stůl k projektu sociálního bydlení, kde byli přítomni nejenom všichni partneři (například zástupci místní školy, zdravotnického zařízení a jiní), ale rovněž občané, samotní nájemníci v sociálních bytech a žadatelé. Projednávalo se nastavení pravidel přidělování sociálních bytů, možnosti sociální práce, ale i samotné téma obecně.
Důležitou roli v Křižánkách mají i SMS zprávy, které jsou zasílány obecním úřadem obyvatelům a obsahují různá oznámení. Prostřednictvím SMS obeznámilo vedení místního úřadu občany i s obsahem letáku o lokálním projektu sociálního bydlení. K odběru SMS se zájemci mohou registrovat na obecním webu. Rovněž v měsíčníku vycházejícím pro Křižánky a okolní obce se pravidelně objevují zprávy o stavu realizace projektu sociálního bydlení.
Ve Štětí například zorganizovali veřejný workshop, který měl za úkol seznámit veřejnost a lokální partnery o projektu sociálního bydlení. Postup obcí v rámci šíření informací se může lišit, ale zájem objasnit význam sociálního bydlení občanům zůstává prioritou. Příběhy lidí, pro které může být systém sociálního bydlení záchrannou sítí, naleznete i na facebookovém profilu Sociální bydlení v ČR.
Zdroje:
ALEXANDER, Jeffrey C. The Civil Sphere. New York: Oxford University Press, 2006.
SCHNEIDEROVÁ, Soňa. Analýza diskurzu a mediální text. Univerzita Karlova v Praze. Nakladatelství Karolinum. 2015.
URBAN Lukáš, Josef DUBSKÝ, Karol MURDZA. Masová komunikace a veřejné mínění. Grada Publishing, a.s., 2011.
Vlastní zdroje projektu Podpora sociálního bydlení.
[1] Příprava na kontakt s novináři zahrnuje např. vypracování tiskové zprávy, která má mít určité náležitosti jako např. logo, datum, titulek, označení místa, úvodní odstavec, text zprávy, přímá řeč (citace klíčové postavy instituce), poznámka pro editory nebo pro novináře (tzv. notes for editors), podpis autora zprávy a kontakty pro novináře. Je potřeba rovněž předem promyslet všechny možné otázky, které Vám média mohou položit. Mohou to být i otázky nepříjemné a nepřipravenost může vést ke spontánním nepromýšleným odpovědím, které nemusí být zrovna šťastné.
[2] V případě komunitního plánování jde o proces, v němž se setkává zadavatel (např. obec, kraj), poskytovatelé služeb (např. neziskové organizace realizující sociální služby, humanitární pomoc apod.) a veřejnost, které se opatření mohou týkat. V celém procesu se řeší aktuální situace z hlediska potřeb, co je např. potřeba zavádět, v jaké míře a kdo to udělá.
Datum aktualizace: duben 2022