Ničení domácnosti v sociálním bydlení
Ničení domácnosti či vybavení bytu může být tématem, se kterým se v rámci sociálního bydlení (ale i v klasickém nájemním bydlení) můžeme setkat. V některých případech je ničení domácnosti výsledkem nevědomého či neúmyslného konání klienta, které pro něj ale může mít závažné negativní důsledky materiálního, finančního i právního charakteru.
Tento článek je určený především pracovníkům, kteří poskytují podporu klientům sociálního bydlení.
Naleznete zde pouze inspiraci, nikoli návod, přístup ke klientovi by měl být vždy individuální.
Článek se zaměřuje především na možnosti prevence tohoto jednání a také uvádí dopady na situaci klienta včetně možných postupů řešení, které se při již vzniklé situaci dají uplatnit. V závěru článku jsou uvedeny dva příklady z praxe – kazuistika klienta, který způsobil škodu v bytě nesprávným užíváním pračky a příklad ze zahraničí, kde se právě těmto situacím snaží zabránit prostřednictvím tištěného průvodce bydlením.
Poškozování bytu a jeho vybavení je primárně chápáno jako situace ohrožující setrvání klienta v bytě, a proto je vždy podnětem k individuální sociální práci (pokud již neprobíhá). Jestliže se tato situace stane tématem při spolupráci klienta a sociálního pracovníka, je potřeba mít na paměti, že primárním úkolem sociálního pracovníka je podpora klienta, nikoli kontrola/ ochrana majetku. Je tedy nezbytné, aby kontrolní roli za účelem ochrany majetku (či hlídání včasných plateb nájemného atp.) měl na starosti jiný pracovník a nedocházelo tak ke „střetu rolí“. Sociální pracovník rovněž nemá být „vyšetřovatelem“ vzniku a míry zavinění škodných událostí. Cílem jeho spolupráce s klientem je minimalizovat rizika, která by mohla ohrozit udržení klienta v bytě. Pokud již ke škodám v bytě došlo, okolnosti vzniku škody jsou společně mapovány, aby klient a sociální pracovník porozuměli situacím, ve kterých k ničení domácnosti došlo/dochází, a mohli pracovat na tom, jak jim do budoucna předejít.
Důvodů, kvůli kterým dochází k poškozování bytu, může být celá řada. Může se jednat např.
o důsledek technické závady, nesprávné užívání věci, důsledek snížené sebekontroly v afektu, škody způsobené dětmi nebo nevybudování vztahu klienta k bytu, sousedství či lokalitě.
Poškozování bytu a jeho vybavení může být také signálem, jak se klientovi daří zvládat nároky samostatného bydlení a každodenního života, a stát se podnětem pro nabízení adekvátní podpory, například v oblasti zvládání péče o děti nebo řešení psychických potíží klienta atd.
Prevence ničení domácnosti a jeho vybavení
Již při nastavování spolupráce v rámci sociálního bydlení, by měl být klient seznámen s povinnostmi nájemníka, které pro něj vyplývají jak z nájemní smlouvy, tak z občanského zákoníku i dalších relevantních předpisů. Poškození bytu a jeho vybavení se týká zejména povinnosti užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu a oznámit případné závady pronajímateli.[1]
Zásadní je dobrá informovanost klienta:
- o tom, jak o byt řádně pečovat,
- jaké počínání může vést v bytě ke škodám,
- jaký typ údržby provádí nájemce sám a jaké pronajímatel,[2]
- co se může stát, pokud nájemce způsobí škodu na majetku (nutnost finanční úhrady škody, výpověď z nájmu bytu apod.),
- jak předejít tomu, aby tyto situace, pokud možno, vůbec nenastaly.
Důležitý faktor představuje vybudování osobního vztahu nájemce k bytu. K tomu napomáhá např. možnost výběru bytu, který odpovídá nájemcovým potřebám (je-li to možné) či možnost výběru vybavení bytu apod. Pro pocit právní jistoty jsou důležité i parametry nájemní smlouvy, resp. její délka. V rámci sociálního bydlení doporučujeme u první nájemní smlouvy sjednání minimálně na dobu 1 roku. To považujeme za optimální období k tomu, aby se klient adaptoval na novou životní změnu, kterou změna bydliště bezpochyby je a měl přiměřený čas k tomu, aby stabilizoval svou životní situaci.
Sociální pracovník s klientem na začátku spolupráce otevírá téma bezpečného užívání bytu a jeho vybavení. Pokud se toto téma stane klientovou zakázkou, podporuje klienty v oblastech, které se rozvoje dovedností pro bezpečné užívání bytu a jeho vybavení týkají. Cílem je, aby klient užíval byt bez rizika způsobení škody.
Podpora rozvoje těchto dovedností by měla vycházet z individuálních potřeb a možností klientů. Mnoho klientů má zkušenosti se samostatným bydlením, umí byt zabezpečit proti škodám, v minulosti obsluhovali různé spotřebiče a zařízení, a tak mohou potřebovat pouze základní informace o tom, jak to v tomto konkrétním bytě funguje. Jiní klienti však samostatně nikdy nebydleli, nemají s těmito záležitostmi zkušenosti nebo nemohli sledovat v rodině, jak se podobné situace řeší, a tak potřebují více podpory. Je poměrně složitým úkolem pro sociálního pracovníka poskytovat tuto podporu tak, aby vycházela z individuálních potřeb, podporovala samostatnost a aktivitu klienta,
a aby zároveň nebyly klientovy schopnosti a možnosti podceňovány.
Dopady na situace klienta a možné postupy řešení
Neřešením způsobené škody v bytě klient odsouvá problém na dobu před ukončením nájmu, kdy musí zákonitě vyplavat na povrch. Pokud majitel uplatní nárok na náhradu způsobené škody, může mít poničení bytu a jeho vybavení za důsledek také finanční ztráty na straně klienta nebo jeho zadlužování. V tomto případě může sociální pracovník poskytnout klientovi podporu při vyjednávání nad způsobem nápravy škody (např. uvedení do původního stavu svépomocí, zajištění opravy na vlastní náklady, provedení platby ve výši nutné pro odstranění vady apod.).
Nepředvídaný výdaj je v případě klientů sociálního bydlení téměř vždy náročným zásahem do rozpočtu domácnosti. Někteří klienti tak mohou potřebovat podporu při naplňování splátkového kalendáře. Pojištění je institut, který většina lidí využívá právě pro prevenci, případně jako pomoc při řešení těchto nastalých situací. Musíme si však uvědomit, že vzhledem k cílovým skupinám sociálního bydlení bude pravděpodobně pro velkou část klientů platba za pojištění vysokou položkou domácího rozpočtu, kterou nebudou moci uhradit. Zároveň se nejedná o položku, která by mohla být započítána do nákladů na bydlení pro sociální dávky.
Mezi základní úkoly v situaci, kdy došlo k poničení bytu řadíme:
- rozpoznání, kam škoda či závada patří, tj. co selhalo, kdo nese odpovědnost za opravu,
- vyjednávání opravy s majitelem bytu, příp. vyjasnění odpovědnosti za úhradu opravy,
- vyhledání, kontraktování a úhrada firmám, které opravy provádějí,
- bezpečné užívání nového/opraveného vybavení,
- nastavení preventivních opatření pro případné budoucí situace.
Jak je již v tomto textu několikrát napsáno, podpora ze strany sociálního pracovníka nejen v těchto oblastech je diferencovaná podle potřeb a schopností samotného klienta, ale i na základě zdrojů, které má klient k dispozici (např. pomoc rodiny, sousedů).
Na závěr je nutno zmínit, že nehody nebo poškození bytu se stávají i v běžném bydlení a někdy těmto situacím nelze zcela zabránit. V každém případě je důležité, aby klient na problém přišel včas a pokusil se situaci co nejoptimálněji, často za podpory sociálního pracovníka, vyřešit.
Kazuistika
Nesprávným užíváním pračky způsobil klient škodu na bytě, který užívá, a na bytě pod ním. Oba byty vyžadují menší opravy (podlahy, výmalba apod.). Předmětem spolupráce se sociálním pracovníkem může být v tuto chvíli jak řešení a eliminace vzniklých škod (způsob zajištění oprav – vyhledání odborné firmy, sjednání zakázky atd.), tak také podpora při komunikaci se sousedy. Dále také znovu seznámení se (pokud neproběhlo na začátku při nastěhování do bytu) se základními funkcemi a správným zacházením s pračkou tak, aby příště již ke škodám nedocházelo.
Příklad ze zahraničí
Kanadský program Toronto Community Housing vytváří pro své nájemce tištěného průvodce bydlením. V dokumentu jsou kromě představení organizace a jejich služeb uvedena také všechna důležitá telefonní čísla, informace o právech a povinnostech nájemníka a doporučení, jak spokojeně žít ve svém bytě i v celém domě. Nájemníci se zde dozví mj. kdo zařizuje opravy bytu, jak se obsluhují domácí spotřebiče, jak se řeší ztráta klíčů, pravidla chování ve společných prostorách, bezpečnostní pravidla, záležitosti ohledně internetu, TV. telefonu atp. Klienti tak mají všechny telefonní čísla a důležité informace u sebe a mohou se do dokumentu kdykoli podívat. Tento nástroj pomáhá předcházení výše zmíněným nehodám.
Výše uvedený text o sociální práci v sociálním bydlení byl čerpán z materiálu Metodika sociální práce v sociálním bydlení (MPSV 2019). Metodika Vám může být také zaslána v tištěné podobě.
[1] Povinnost vyplývající z §2213. 2214 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
[2] Podrobně je toto popsáno v Nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu.
Datum aktualizace: listopad 2021