Institut zvláštního příjemce v souvislosti s dávkami na bydlení
Institut zvláštního příjemce je specifickým způsobem výplaty sociálních dávek souvisejících s bydlením, který je využíván v rámci prevence ztráty bydlení, především k zabránění růstu dluhů na nájemném a zálohách za služby (např. vodné, stočné, elektřina apod.).
Institut se ustanovuje ve prospěch příjemce dávky za účelem jeho ochrany. Zvláštním příjemcem dávky může být fyzická i právnická osoba, která s ustanovením institutu souhlasí. Nejtypičtěji se jedná o zástupce obce (např. referent, sociální pracovník obce) nebo soukromé vlastníky bytového fondu. Institut zvláštního příjemce by měl být využíván pouze po přechodnou dobu a zvláštní příjemce je povinen celou výši dávky využít ve prospěch klienta.
Dle zákona o státní sociální podpoře je možné u příspěvku na bydlení využívat tohoto institutu v případech, kdy není klientem dávka využívána k účelu, k jakému má sloužit, tedy k placení nákladů na bydlení. Bytový odbor může, při zjištění narůstajícího dluhu na nájemném, požádat o spolupráci sociální odbor na základě písemného souhlasu klienta. Sociální odbor následně může podat návrh na ustanovení zvláštního příjemce dávky.
Ve věci ustanovení zvláštního příjemce vede ÚP ČR samostatné správní řízení, na základě kterého následně vydává rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce (během správního řízení musí být prokázáno neplacení nákladů na bydlení).
Zákon o pomoci v hmotné nouzi upravuje institut zvláštního příjemce zejména pro dávku příspěvek na živobytí. U doplatku na bydlení je nejvhodnější tzv. přímá úhrada (dávka je poskytována přímo pronajímateli nebo poskytovateli služeb).
Více informací lze získat na příslušných kontaktních pracovištích ÚP ČR.