Často kladené dotazy – občan

Audioverzi tohoto textu si můžete poslechnout zde.

Sociální bydlení je bydlení určené pro rodiny i jednotlivce nacházející se v bytové nouzi. Pod pojmem sociální byt si však někteří lidé mylně představují různé, často nestandardní formy bydlení. Jedná se ale o standardní zkolaudované byty mimo sociálně vyloučené lokality poskytované k pronájmu na dobu určitou s možností prodlužování. Je určeno lidem, kteří mají problémy se získáním nebo udržením komerčního nájem­ního bydlení nebo jsou ohroženi ztrátou bydlení (např. z důvodu vystěhování z bytu či domácího násilí) nebo těm, kteří se v bytové nouzi již dlouhodobě nalézají a jsou nuceni žít ve funkčně nevyhovujících či přelidněných bytech, azylových domech, na ubytovnách, nebo dokonce na ulici.^[1]  Sociální bydlení poskytují některé obce a nestátní neziskové organizace.

Bydlení v sociálním bytě je spojené s dodržováním běžných povinností nájemníka (platba nájmu, bezproblémové soužití se sousedy apod.) a s podporou sociálního pracovníka, aby nájemce mohl zlepšit svou obtížnou životní situaci. Konkrétní podmínky pro získání nájmu v sociálním bytě a délku nájemní smlouvy určuje obec, nebo nezisková organizace, která bydlení poskytuje, ale rozhodující je potřebnost žadatele. Stejně tak obec nebo nezisková organizace stanoví výši nájemného, které by mělo být cenově únosné jak pro nájemníka, tak pro udržitelné hospodaření s bytovým fondem. Rozdíl mezi běžným obecním a sociálním bytem je v tom, že při výběru nájemníka do sociálního bytu je rozhodující míra jeho bytové nouze, nikoliv například nejvyšší nabídka nájemného a je zajištěna také podpora formou sociální práce.

Informace, zda obec či nezisková organizace v místě Vašeho bydliště poskytuje sociální bydlení, získáte na sociálním (případně bytovém) odboru městského úřadu, od sociálního pracovníka obce, v neziskové organizaci, která pracuje s lidmi v bytové nouzi a v případě malé obce se můžete obrátit na starostu.

^[1] Ministerstvo práce a sociálních věcí definuje sociální bydlení v Koncepci sociálního bydlení ČR 2015–2025, která je dostupná zde.

Audioverzi tohoto textu si můžete poslechnout zde.

Obecně je sociální bydlení určeno především pro osoby bez domova, které jsou dle typologie bezdomovectví ETHOS:

• bez střechy (lidé přežívající venku nebo v noclehárně),

• bez domova (lidé bydlící v ubytovnách nebo institucích, např. na ubytovnách, azylových domech, ve věznicích, zdravotnických zařízeních, v zařízeních pro děti nebo podporovaném bydlení),

• v nejistém bydlení (lidé žijící v přechodném bydlení u rodiny nebo přátel, bydlení bez právního nároku, osoby ohrožené vystěhováním nebo osoby ohrožené násilím),

• v nevyhovujícím bydlení (lidé žijící v provizorních nebo neobvyklých obydlích, v neobyvatelném bydlení nebo přelidněných bytech).

Sociální bydlení je určeno také pro osoby, které, třebaže pobírají sociální dávky na podporu bydlení (příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení), vynakládají na bydlení významnou část svých příjmů (více než 40 % disponibilních příjmů) a nejsou schopny tuto svoji obtížnou situaci řešit samy na trhu s bydlením (přestěhováním do levnějšího vhodného bydlení, prodejem vlastního bydlení a koupí nebo pronájmem vhodného bydlení).

Jelikož ale v současné době není sociální bydlení vymezeno zákonem, neexistují jednotné podmínky a pravidla pro jeho poskytování. Je tedy na rozhodnutí samotných obcí či neziskových organizací, jakým cílovým skupinám, kolik bytů a za jakých podmínek sociální bydlení poskytují. Tato pravidla však musí být v souladu s již existujícími zákony a také s podmínkami dotací, které obce a neziskové organizace na výstavbu či renovaci sociálních bytů mohou čerpat.

Informace, zda obec či nezisková organizace v místě Vašeho bydliště poskytuje sociální bydlení a za jakých podmínek, získáte na sociálním (případně bytovém) odboru městského úřadu, od sociálního pracovníka obce, nebo v neziskové organizaci, která pracuje s lidmi v bytové nouzi a v případě malé obce se můžete obrátit na starostu.

Audioverzi tohoto textu si můžete poslechnout zde.

Ministerstvo práce a sociálních věcí^[1] definuje sociální bydlení jako standardní zkolaudované byty mimo sociálně vyloučené lokality poskytované k pronájmu na dobu určitou s možností prodlužování. Sociální bydlení je určené rodinám i jednotlivcům v bytové nouzi a poskytují ho některé obce a nestátní neziskové organizace. Bydlení v sociálním bytě je spojené s dodržováním běžných povinností nájemníka (platba nájmu, bezproblémové soužití se sousedy apod.) a je spojeno s podporou sociálního pracovníka, aby nájemce mohl zlepšit svou obtížnou životní situaci.

Pokud chcete požádat o sociální bydlení, je potřeba se v místě Vašeho trvalého bydliště nebo faktického pobytu obrátit na sociální odbor (případně bytový), tedy na sociálního pracovníka obce, nebo na neziskovou organizaci, která nabízí pomoc lidem v bytové nouzi a v případě malé obce se můžete obrátit na starostu. Sociální pracovníci, kteří působí na sociálních odborech či v neziskových organizacích, Vám mohou pomoci nejen s podáním žádosti o sociální byt, ale také s dávkami na bydlení (a dalšími možnostmi, pokud máte málo peněz na zaplacení nákladů na bydlení), řešením dluhů apod. Mají také přehled o možnostech hledání dostupného bydlení, pokud v místě Vašeho bydliště sociální byty nejsou nebo jsou na ně dlouhé čekací lhůty. Bytový odbor pouze přijímá žádosti o sociální byty, ale neposkytuje další poradenství, proto je vždy výhodnější jít nejprve za sociálním pracovníkem.

Můžeme Vám pomoct vyhledat kontakt na sociální odbor nebo organizaci, která pomáhá lidem v bytové nouzi v místě Vašeho bydliště. Obrátit se na nás můžete zde.

^[1] Ministerstvo práce a sociálních věcí definuje sociální bydlení v Koncepci sociálního bydlení ČR 2015–2025, která je dostupná zde.

Audioverzi tohoto textu si můžete poslechnout zde.

Pokud obec či nezisková organizace v místě Vašeho bydliště provozuje sociální byty, informace o konkrétní výši nájemného získáte přímo na obci (sociálním odboru či bytovém odboru) nebo v dané neziskové organizaci, která sociální bydlení realizuje. Často jsou tyto informace uváděny na webových stránkách obce či NNO v pravidlech pro poskytování sociálního bydlení.  V případě malé obce se můžete obrátit přímo na starostu. 

Výše nájmu či podnájmu sociálního bydlení není zákonně stanovena. Měla by však zohledňovat finanční a materiální situaci nájemce, který se nachází v bytové nouzi. V sociálních bytech by neměla být vyžadována kauce. Provozovatel sociálního bydlení nastavuje výši nájmu tak, aby byla dostupná pro osoby v bytové nouzi a zároveň pokryla náklady spojené s provozováním tohoto typu bydlení. Nájemce může případně využít k úhradě sociálního bydlení dávky státní sociální podpory (příspěvek na bydlení) či pomoci v hmotné nouzi (doplatek na bydlení), o které lze požádat na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR. Více se dozvíte v otázce č. 11 Nemám dost peněz na zaplacení kauce, nájmu.

Audioverzi tohoto textu si můžete poslechnout zde.

Délka trvání nájemní (podnájemní) smlouvy je stanovena poskytovatelem sociálního bydlení.

Sociální bydlení: Nejčastější formou je získání nájemní smlouvy na dobu určitou (většinou na období 1 roku) s možností prodloužení. Každý poskytovatel má stanovenou svou dobu a podmínky poskytování sociálního bydlení. Důležité je již na počátku pořádně přečíst nájemní smlouvu a dozvědět se, jaké povinnosti musí nájemník dodržovat, k čemu se podpisem zavazuje a co je mu nabídnuto. Ve smlouvě jsou také uvedeny důvody, kvůli kterým může být bydlení ukončeno. Některé smlouvy po splnění stanovené lhůty přechází na klasický nájem, na dobu určitou v horizontu delšího období (několik let) nebo na dobu neurčitou.

Krizové bydlení: Některé obce poskytují také tzv. krizové byty, které pomáhají v nenadálých krizových situacích (např. v případě domácího násilí, náhlé ztráty střechy nad hlavou kvůli přírodním katastrofám apod.). Zpravidla se jedná o speciálně vyčleněné byty, které podléhají zrychleným postupům při schvalování nájemní smlouvy či smlouvy o ubytování. Jde o krátkodobé formy ubytování, zpravidla poskytované na několik měsíců, nejdéle na období do jednoho roku.

Sociální byt je standardní zkolaudovaný byt nacházející se mimo sociálně vyloučenou lokalitu, který je poskytován za určitých podmínek a přidělován na základě posouzení bytové nouze. Je určen pro nejzranitelnější skupiny obyvatel, kteří mají kromě nízkých příjmů ještě další znevýhodnění. Proto je poskytování bydlení v sociálním bytě doprovázeno sociální prací, přičemž její míra závisí na potřebách klienta/domácnosti. Intenzita a frekvence sociální práce je vždy individuální s ohledem na konkrétní situaci klienta či ostatních osob v domácnosti.

V případě osob, kteří nepotřebují podporu formou sociální práce, ale z nějakého důvodu se nacházejí v bytové nouzi (např. pouze z důvodů nižších příjmů), hovoříme o poskytování dostupného bydlení. Dostupné bydlení je tedy možno chápat šířeji než sociální bydlení, může být určeno pro větší skupiny obyvatel a mohou se také lišit i další podmínky jeho poskytování (např. výše nájemného, která může být v případě dostupného bydlení v takové výši, která je místně obvyklá).

Místní systém sociálního bydlení může obsahovat také prvek krizového bydlení, které představuje rychlý nástroj pomoci v krizových situacích (např. v případě domácího násilí, náhlé ztráty střechy nad hlavou kvůli přírodním katastrofám apod.). Zpravidla se jedná o speciálně vyčleněné byty, které podléhají zrychleným postupům při schvalování nájemní smlouvy či smlouvy o ubytování. Jde o krátkodobé formy ubytování, zpravidla poskytované na několik měsíců, nejdéle na období do jednoho roku. Během tohoto období je nájemníkům krizových bytů nabízena intenzivní sociální práce, která má za cíl stabilizovat situaci jedince/domácnosti a pomoci nalézt nové dlouhodobé bydlení.

Audioverzi tohoto textu si můžete poslechnout zde.

Na tuto otázku není jednoznačná odpověď. Vše závisí na počtu volných bytů, nastavených procesech přidělování bytů, ale i na dalších lokálních podmínkách.

Ideální je proto dotázat se na možnou délku čekání na sociální byt již při podání žádosti, abyste měli alespoň nějakou představu a mohli se podle toho zařídit. Při podávání žádosti si ověřte, zda jste doložili všechny potřebné dokumenty, aby Vaše žádost byla úplná a mohla být dále zpracována. Doporučujeme obrátit se také na sociálního pracovníka obce či neziskové organizace, který Vám může pomoci ve Vaší současné situaci a při hledání vhodného bydlení.

Pokud se nacházíte v náhlé akutní situaci, lze žádat také o krizové bydlení (viz dotaz č. 6), pokud je ve vašem regionu poskytováno.

Dle stanoviska Ministerstva vnitra obec nemůže odmítnout přijetí žádosti o bydlení. Povinností obcí je každou žádost o bydlení převzít a zaevidovat.

Žádost o bydlení můžete podat kromě příslušnému úředníkovi také na podatelně obecního úřadu. V případě znemožnění podání žádosti osobně, doporučujeme žádost podat poštou (ideálně doporučeně) nebo se obrátit na starostu či zastupitelstvo obce.

Povinností obce však není Vaši žádost kladně vyřídit. Nakládání s obecními byty je však v gesci samotných obcí a jejích orgánů. Jelikož v současné době není sociální bydlení vymezeno zákonem, neexistují jednotná pravidla pro jeho poskytování. Je tedy na rozhodnutí samotných obcí, jakým cílovým skupinám, jaký počet bytů a za jakých podmínek sociální bydlení nebo klasické bydlení poskytují. Tato pravidla však musí být v souladu s již existujícími zákony a nesmí být diskriminační.

V případě nevyřízení Vaši žádosti o sociální bydlení se obraťte na sociální odbor ve městě, kam Vaše obec spadá, nebo na starostu obce.

Ano, o bydlení lze zažádat i ve městě, kde nemáte trvalé bydliště. Je však nutné mít na paměti, že pouze minimum obcí a měst v ČR pronajímá byty lidem, kteří nejsou občany jejich obce. Takové pravidlo (obecní bydlení platí pouze pro občany s trvalým bydlištěm) má řada obcí formálně zaneseno v interních či veřejných pravidlech pro přidělování bytů. Při podání žádosti o sociální bydlení v obci, kde nemáte nahlášen trvalý pobyt, je proto často nezbytné požádat o udělení výjimky z podmínky trvalého bydliště. Do žádosti je vhodné uvést informace o vazbě na obci (rodina, práce apod.), ve které žádáte o sociální bydlení, a o délce skutečného pobytu a délce plánovaného pobytu v obci.

Více se můžete dozvědět v článku Každý občan má právo podat žádost o obecní byt bez ohledu na trvalé bydliště.

Pokud Vám hrozí vystěhování, doporučujeme Vám v první řadě obrátit se na sociální odbor městského úřadu (kde působí sociální pracovníci a sociální kurátoři), na sociálního pracovníka obce nebo na organizaci, která pracuje s lidmi v bytové nouzi. Sociální pracovníci a sociální kurátoři Vám poskytnou sociální poradenství o možnostech řešení Vaší situace. Poradí Vám například, kde a o jaké sociální dávky si můžete zažádat, poskytnou Vám vhodné kontakty na další úřady a neziskové organizace, na krizové ubytování, mohou s Vámi vyplnit žádost o sociální nebo krizový byt, pokud ho obec provozuje apod. Pokud bydlíte v malé obci, která odbor sociálních věcí nemá, doporučujeme se obrátit na starostu obce.

Sociální poradenství můžete rovněž využít i v neziskových organizacích, poskytujících sociální služby. Základní sociální poradenství je povinná poskytovat kterákoliv sociální služba. Jednou z nejvhodnějších možností je obrátit se na jednu z občanských poraden, které jsou Vám nejblíž.

Pokud se dostanete na ulici a nebudete mít kam jít, máte možnost vyhledat nejbližší noclehárnu. V případě noclehárny jde vždy o nocleh na jednu noc, tzn. že každé ráno musíte službu opustit, není možné v prostorách noclehárny pobývat přes den a většinou není možná rezervace.

V rámci krátkodobého řešení situace lze dále buď klasicky využít komerční ubytování např. na ubytovnách nebo i žádostí o ubytování v azylovém domě. Vyřízení žádosti o ubytování v azylovém domě může trvat různě dlouho. Někdy je to den a někdy se čeká až měsíc. Rychlost vyřízení závisí především na kapacitě konkrétní služby. Během této doby můžete přespávat na noclehárně. Noclehárny bývají často v provozu vedle azylových domů. Je potřeba ale počítat, že noclehárna nemusí mít vždy volná místa. Další možnosti přespávání Vám také mohou poradit pracovníci nocleháren a azylových domů.

V případě azylových domů se jedná o pobytovou sociální službu, kterou lze hradit z doplatku na bydlení. V případě nocleháren však nejde o klasické ubytování, tzn. že přenocování v této službě si musíte hradit sami. Každá sociální služba má rovněž své sociální pracovníky, kteří by Vám měli pomoci s hledáním možných řešení nepříznivé sociální situace.

Zde uvádíme kontakty, které můžete v případě potřeby využít:

Mapa azylových domů a nocleháren v České republice:

https://azylaky.cz/

Mapa občanských poraden:

https://www.obcanskeporadny.cz/cs/

Bezplatné dluhové poradny:

http://mapaexekuci.cz/index.php/protidluhova-podpora/pro-verejnost/dluhove-poradny/

Nemáte z čeho hradit poplatky za ubytování a noclehárnu? Zde uvádíme odkaz na projekt „Nejdřív střecha“, kde najdete, ve kterých obcích se poskytuje ubytování v a nocleh zdarma. Zpravidla se jedná o zapojené azylové domy a noclehárny:

https://www.nejdrivstrecha.cz/#sluzby

Na závěr chceme připomenout, že pokud Vám hrozí náhlé vystěhování, doporučujeme se zaměřit na řešení rychlá, ale také nezapomínat ani na dlouhodobé plány.

Pokud se zaměříte pouze na krátkodobá řešení (přespání u přátel, komerční ubytovny, azylové domy apod.), můžete je velmi rychle vyčerpat. Proto je potřeba zároveň myslet na dlouhodobé řešení, například hledání návazného stabilního bydlení, zlepšení finanční situace apod. Na druhou stranu, pokud se zaměříte pouze na dlouhodobá řešení, např. hledání nového bytu, v domnění, že krátkodobé řešení nepotřebujete, riskujete tím, že bydlení neseženete a nebudete mít připravené možnosti rychlého (přechodného) ubytování.

Základní kroky při hrozbě vystěhování uvádíme v otázce č. 10 Hrozí mi vystěhování, co mám dělat a na koho se mám obrátit?, ve které popisujeme možnosti ubytování, ale také kontaktování odboru sociálních věcí a bytového odboru.

Pokud však máte nezletilé děti a nemáte momentálně možnost, kam se s nimi ubytovat společně, můžete je dočasně umístit do tak zvaného Klokánku. Jedná se o zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (zkráceně ZDVOP). Klokánky poskytují nezletilým dětem možnost ubytování, a to v kombinaci se zajištěním stravy, hlídání, školní docházky apod.

Dítě do Klokánku můžete umístit na vlastní žádost (případně i na žádost dítěte). Dítě může být v Klokánku na žádost zákonného zástupce nejdéle 3 měsíce. Pro delší pobyt dítěte v tomto zařízení je potřeba spolupracovat s orgánem sociálně právní ochrany dětí (známý též pod zkratkou OSPOD). OSPOD najdete na místně příslušném obecním či městském úřadu či úřadu městské části. Může se stát, že Vaše obec je tak malá, že OSPOD nemá, v tomto případě vás obec odkáže na místně příslušný úřad. Pokud dítě umístíte do Klokánku na vlastní žádost (z pozice zákonného zástupce), můžete jeho pobyt také na vlastní žádost ukončit.

Pokud umístíte své dítě do Klokánku, poskytovatel tohoto zařízení je povinen informovat o této skutečnosti OSPOD. Pracovník z OSPOD bude následně kontaktovat Vás, aby Vám mohl poradit a navést Vás k řešení těžké životní situace. Není potřeba se tohoto kontaktu bát, cílem pomoci není dítě rodině „odebrat“, ale naopak podpořit jeho návrat do jeho biologické rodiny, příp. rodiny pečujících osob.

Na OSPOD se máte možnost obrátit i z vlastní iniciativy.^[1] Doporučujeme se nebát tento krok udělat. Oddělení sociálně právní ochrany děti bude mít nejspíš víc informací o různých organizacích, možnostech finanční pomoci, ubytování a bydlení, může mít informaci o tom, ve kterém Klokánku mají volnou kapacitu pro Vaše dítě/ děti apod. Tento orgán Vám tedy může potřebné informace předat či zprostředkovat navazující službu.

OSPOD může být také v kontaktu s bytovým odborem, kterému v některých případech může poskytnout vyjádření/ doporučení k poskytnutí bytu od obce. Sociální pracovník OSPOD s Vámi také může naplánovat krok po kroku, co všechno je potřeba udělat, aby se Vaše situace co nejdříve a co nejlépe vyřešila.

Pokud budete mít strach jít hned na úřad na OSPOD, můžete se pokusit kontaktovat jednu z neziskových organizací. Napříč republikou např. existují azylové domy pro rodiny či pro matky s dětmi. Nemusí mít vždy volnou kapacitu, ale těžko dostanete pomoc, když o ní ani nepožádáte.

Zde uvádíme kontakty, které můžete v případě potřeby využít:

Mapa zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP/ Klokánky):

http://mapa.ditearodina.cz/mapa-zdvop.html

Mapa azylových domů a nocleháren v České republice, kde si můžete nastavit, že chcete hledat např. azylové domy pro páry s dětmi:

https://azylaky.cz/azylove-domy/

Mapa občanských poraden:

https://www.obcanskeporadny.cz/cs/

Bezplatné dluhové poradny:

http://mapaexekuci.cz/index.php/protidluhova-podpora/pro-verejnost/dluhove-poradny/

Nemáte z čeho hradit poplatky za ubytování a noclehárnu? Zde uvádíme odkaz na projekt „Nejdřív střecha“, kde najdete, ve kterých obcích se poskytuje ubytování v a nocleh zdarma. Zpravidla se jedná o zapojené azylové domy a noclehárny:

https://www.nejdrivstrecha.cz/#sluzby

^[1] Je pravdou, že lidé mají často z tohoto orgánu obavy, aby jim neodebral děti (tomuto tématu se věnujeme také v otázce č. 15. Bojím se, že přijdu o děti, protože mám problémy s bydlením). K tomuto kroku však dochází jen v případech, kdy je dítě skutečně ohrožené na zdraví či na životě v důsledku špatné péče ze strany rodičů. OSPOD přímo k odebrání dětí nemá oprávnění, může ale podávat návrhy k osudu, který vydává rozhodnutí na základě konkrétní situace. Úkolem tohoto orgánu je naopak snažit se rodinu podpořit tak, aby děti mohly zůstat ve své biologické rodině. Může Vám však pomoci, i když pečujete o dítě, které není biologicky Vaše.

Pokud nemáte dost peněz na zaplacení nájmu nebo kauce, můžete požádat o peněžní pomoc Úřad práce ČR (kontaktní pracoviště). Na pokrytí nákladů na bydlení je možné podat žádost o dávku státní sociální podpory (příspěvek na bydlení) nebo, jestliže osoba zároveň nemá prostředky k zajištění základních životních podmínek, o dávky pomoci v hmotné nouzi (doplatek na bydlení, příp. mimořádná okamžitá pomoc). Tyto dávky (doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc) nejsou nárokové a je vždy nutné splnit všechny podmínky, které stanoví zákony jednotlivých sociálních dávek. Proto je vhodné se obrátit na sociálního pracovníka obce, v níž žijete, Úřadu práce ČR nebo neziskové organizace, s níž spolupracujete. Na obecné otázky Vám také odpoví bezplatná infolinka Úřadu práce ČR – Call centrum ÚP ČR (uradprace.cz).

Základní podmínky pro přiznání dávky na bydlení naleznete pod odkazy:

Příspěvek na bydlení

Doplatek na bydlení

Dávka mimořádné okamžité pomoci k úhradě nezbytného jednorázového výdaje souvisejícího s bydlením může být kromě zaplacení noclehu poskytnuta na úhradu kauce (jistiny) na konkrétní byt. Je to opět nenároková dávka a Úřad práce ČR jí vyplácí za těchto podmínek:

• osoba přechází z nestandardní do standardní formy bydlení (např. z ubytovny do bytu),
• maximální výše je trojnásobek nájemného v místě obvyklého (stanoví Úřad práce ČR).

Před podáním žádosti o dávku MOP na kauci na Úřadu práce ČR doporučujeme kontaktovat sociálního pracovníka obce, který může na základě jednání s majitelem bytu napsat doporučení k žádosti, které by mělo obsahovat, že v dané lokalitě nelze získat jiný vhodný přiměřený standardní byt bez kauce, majitel konkrétního bytu trvá na kauci i přes jednání o možnosti platby dávky na bydlení přímou úhradou, nepřevažují rizika zneužití poskytnuté finanční pomoci apod.

V případě, že Úřad práce ČR dávku na bydlení na úhradu nájmu nebo dávku na úhradu kauce nepřizná, je možné se proti rozhodnutí odvolat. Odvolání se podává písemně na kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR, které dávku nepřiznalo. Úřad práce ČR poté postoupí odvolání společně s podklady příslušnému oddělení odvolání a správní agendy Ministerstva práce a sociálních věcí.

Další možností je požádat o pomoc některou z nadací, které pomáhají např. rodičům samoživitelům nebo rodinám s dětmi v nouzi.

• Woman for woman – Projekt Bydlím, tedy jsem. Programy "Kauce na bydlení" a "První rok"

• Nadace Naše dítě – Pomoc rodičům samoživitelům v hmotné nouzi

• Nadace Terezy Maxové Dětem – Krizový fond pomoci

• Patron dětí – Online žádost o dar

• Nadace Agrofert – Fond pro rodiče samoživitele v nouzi

• Nadace J&T – Pomoc v nouzi

• Nadační fond pomoci – Pomoc samoživitelům

• Nadace Badokh – Bezúročné půjčky na kauci (i pro jednotlivce)

• Nejdřív doma – Bezúročné půjčky na kauci (i pro jednotlivce)

Další informace naleznete na následujících odkazech: 

Systém pomoci v hmotné nouzi MPSV

Systém dávek státní sociální podpory MPSV

Veškeré formuláře MPSV týkající se dávek na bydlení

Nevycházíte-li s finančními prostředky na úhradu bydlení a dalších životních potřeb, je vhodné požádat Úřad práce ČR o dávky státní sociální podpory (příspěvek na bydlení) a/nebo dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc). Více informací k zajištění finanční pomoci naleznete v otázce č. 11.

Pokud již máte dluhy či exekuce (soudně vynucené splácení dluhů), doporučujeme Vám obrátit se na sociálního pracovníka obce (sídlí na městském úřadě) či neziskové organizace, který Vám může přímo ve Vaší situaci pomoci, nebo zprostředkovat kontakt na dluhové poradenství.

Dluhové poradenství se zaměřuje především na podporu při kontaktování věřitelů (domlouvání splátkových kalendářů), obraně proti neférovému jednání některých firem, pomoc při řešení exekucí a při zajištění oddlužení. Toto poradenství zdarma poskytují některé nestátní neziskové organizace, mezi které patří např. Člověk v tísni o. p. s., Charita ČR, Rubikon centrum z. ú., ale i mnohé další. Některé organizace poskytují dluhové poradenství i on-line či po telefonu, například organizace Člověk v tísni, o.p.s., která poskytuje tzv. Help linku.

S vyhledáním odborné pomoci se můžete obrátit také na občanské poradny, které Vám mohou vyhledat či zprostředkovat potřebné kontakty. Kontakty na organizace pomáhající s dluhovou problematikou můžete nalézt také na internetu, například na této webové stránce. Při hledání na internetu však doporučujeme jistou obezřetnost, abyste nenarazili na podvodníky, kteří by Vaši už tak nelehkou situaci nechtěli zneužít.

Exekuce

Níže uvádíme stručný přehled k exekucím prostřednictvím srážek z přijmu. Informace jsou platné k 11/ 2021. Upozorňujeme, že v průběhu dalších období může docházet ke změnám ve výši stanovených částek i dalších podmínek.

Je-li to možné, uchovejte si jakýkoliv druh materiálu dokazující Vámi pociťovanou diskriminaci. V případě, že bydlení nemůžete získat z důvodu pociťované diskriminace ze strany obce, obraťte se s důkazy o takovém jednání na veřejnou ochránkyni práv (www.ochrance.cz), místní pobočku Poradny pro občanství, občanská a lidská práva (www.poradna-prava.cz) nebo orgány činné v trestním řízení. V případě, že se domníváte, že Vás diskriminuje nezisková organizace poskytující sociální bydlení, obraťte se na jejího zřizovatele nebo místní pobočku Poradny pro občanství a občanská a lidská práva. Nakonec, máte-li pocit, že jste diskriminováni soukromým vlastníkem a máte o tom důkazy, můžete požádat o pomoc také organizace poskytující právní pomoc, jako je např. Liga lidských práv (www.lp.cz) apod.

Nezvládáte-li péči o byt/dům z důvodu jeho rozlohy, je vhodné zvážit žádost o pomoc některého z příslušníků rodiny, možnosti placených úklidových služeb nebo přestěhování se do bytu s menší rozlohou.

Roste-li Vaše potřeba pomoci od osob blízkých a dalších, je vhodné požádat si o příspěvek na péči. Příspěvek na péči je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách. Z poskytnutého příspěvku pak tyto osoby hradí pomoc, kterou jim může dle jejich rozhodnutí poskytovat osoba blízká, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu.

Další informace naleznete na následujících odkazech:

Příspěvek na péči

Žádost o příspěvek na péči

Pokud máte pouze nedostatečné materiální podmínky v rodině či bytové problémy, nemohou být samy o sobě důvodem pro odebrání dětí z rodiny. Soud může umístit děti mimo rodinné prostředí pouze pokud jsou vážně ohroženy.

Dle stanoviska Nejvyššího soudu České republiky (Cpjn 202/2010), důvodem pro nařízení ústavní výchovy dítěte nemohou být samy o sobě materiální nedostatky rodiny, zvláště pak její špatné bytové poměry.

Soudy by tedy neměly rozhodovat pro umístění dítěte mimo jeho rodinné prostředí pouze na základě těžké finanční situace a problémů s bydlením.

K náhlému odebrání dětí z rodiny dochází pouze v případech, kdy jsou děti v ohrožení na zdraví či na životě. V rodinné situaci soud posuzuje, zda je dětem možné zajistit bezpečnou péči v rodinném prostředí.

Situaci v rodině je v případě podezření na ohrožení dětí oprávněn prošetřit orgán sociálně-právní ochrany dětí (zkráceně OSPOD či hovorově užívaný pojem „sociálka“). Je ze zákona povinen situaci dětí posuzovat celkově, z hlediska jejich zdravého prospívání.

Spolupráce s OSPOD může rodině pomoci

Pracovníci OSPOD Vám mohou nabídnout potřebné kontakty na různé pomáhající organizace. Dále Vám také mohou nabídnout různá řešení, jak řešit bydlení, finanční situaci apod.

Mnozí lidé mají strach, že jim pracovníci OSPOD odeberou děti. OSPOD sám však děti neodebírá, toto rozhodnutí je vždy na soudu, který situaci pečlivě zkoumá.

Pokud je péče a výchova dětí zajištěna a nedochází k ohrožení dětí, spolupráce s OSPOD není nutná. Je samozřejmě možné řešit situaci svými vlastními silami (viz článek č. 10.b Hrozí mi vystěhování a mám nezletilé dítě/ děti, co mám dělat a na koho se mám obrátit?) nebo ve spolupráci s jednou z neziskových organizací. Bez osobního kontaktu s OSPOD se ale spíš ochuzujete o rychlejší pomoc, kterou Vám mohou pracovníci tohoto orgánu zprostředkovat.

Občas se také stane, že rodinu v nouzi nahlásí na OSPOD někdo známý a lidé bývají někdy nepříjemně překvapení, když jim na dveře zazvoní neohlášená návštěva pracovníků OSPOD. V této situaci však není nutné mít strach. Sociální pracovníci z OSPOD pouze ověřují, zda jsou děti v pořádku.

Poznámka autorů: článek je psaný velmi obecně. Každá rodinná situace je velmi specifická a v případě problémů vyžaduje individuální konzultaci.

Audioverzi tohoto textu si můžete poslechnout zde.

Česká republika doposud nemá vlastní zákon o sociálním bydlení, který by občanům a obcím, a dalším subjektům, stanovoval práva a povinnosti týkající se sociálního bydlení. Je tudíž na zvážení politických zástupců každé obce (rady, zastupitelstva), zda systém sociálního bydlení bude či nebude mít a v jaké podobě.

Díky systémovému projektu MPSV Podpora sociálního bydlení se zavádí či rozvíjí sociální bydlení v mnoha obcích po celé ČR, přičemž 16 z těchto obcí se zavázalo vytvořit vlastní ucelený systém sociálního bydlení dle Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2025. Více viz Projekt podpora sociálního bydlení a Projekty obcí a interaktivní mapa.