Srov. nákladů web

Analýza se zaměřuje na srovnání ukazatelů nákladnosti dvou typů ubytování – azylových domů a tzv. sociálního bydlení. V obou případech autorka zvažuje také náklady na výkon sociální práce. 

Do analýzy bylo zahrnuto celkem 137 azylových domů a byly porovnány skutečné počty klientů a existující kapacita zařízení v daném roce. Mezi sledované náklady a ukazatele byly zařazeny např. spotřebované náklady na nákupy včetně energií, služby (nájemné, údržba, opravy), osobní náklady na sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách, daně, odpisy a další provozní náklady.

Při posuzování objemu sociální práce, který je třeba započíst, vycházela autorka z průměrných hodnot sociální podpory klientů v azylových domech, přičemž se předpokládá, že osoby žijící v sociálním bytě budou vyžadovat spíše nižší míru podpory. K čistému času věnovanému práci s klientem v sociálním bytě je však nutné připočíst čas potřebný na dopravu a přesuny mezi jednotlivými klienty. Dle zkušeností Sdružení azylových domů v ČR se jedná až o 25% pracovní doby sociálního pracovníka.

Při samotném srovnání nákladů analýza využívá úrovně nákladů na lůžko/kapacity, které jsou reálně nižší než náklady na péči o klienta/den. Ze srovnání nákladů na pobyt v azylovém domě a bydlení v sociálním bytě vyplývá, že pobyt v sociálním bytě vychází téměř dvakrát levněji než pobyt v azylovém domě. Je důležité  zmínit, že azylové domy ani sociální byty nejsou při svém neobsazení zcela beznákladové. V případě neobsazené kapacity se náklady snižují o výdaje na práci sociálního pracovníka. Je potřeba však zdůraznit, že v případě vyčíslení nákladů na sociální bydlení se jedná pouze o teoretické údaje.

Autorka dále předkládá expertní odhad Armády spásy ČR, že až 50% klientů bydlících v azylových domech by bylo schopno žít v sociálním bytě s podporou sociálního pracovníka a dalších 17% klientů by bylo schopno žít v sociálním bytě dokonce i bez podpory sociální práce. Je tedy možné vyvodit, že přinejmenším těchto 17% osob žije v azylovém domě z důvodu chybějící alternativy ubytování. S ohledem na výše uváděné lze usuzovat, že se jedná o plýtvání zdroji nejen finančními ale i lidskými.

Větší úspornost ve prospěch sociálního bydlení je dle analýzy možné demonstrovat zejména v případě klientem „volitelné“ míry podpory sociálního pracovníka, který podporu využívá dle svých reálných potřeb, oproti širokému poskytování služeb všem klientům azylového domu.

V závěru analýzy autorka poukazuje na nepřímé pozitivní dopady sociálního bydlení, které není možné kvantifikovat, ale mají nesporně pozitivní vliv na kvalitu života. Řadí sem zejména větší možnost opětovného zařazení na trh práce, snížení výskytu sociálně patologických jevů či pozitivní vliv na zdravotní stav. Nepopiratelný vliv má stabilní bydlení nejen na výchovu a vývoj dětí, které ve stabilním bydlení dosahují lepších školních výsledků, čímž mají větší šanci na následné pracovní uplatnění, ale také na jejich mimoškolní aktivity a budování vztahů mimo rodinu.

Celou analýzu si můžete prohlédnout na našich stránkách zde.

Přihlaste se k odběru novinek a Zpravodaje sociálního bydlení

Neplatný e-mail.

Webové stránky byly vytvořeny v rámci projektu „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“.

Registrační číslo projektu: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_017/0003539

Nevíte si rady?

Máte připomínky k obsahu webu?

Napište nám

Vyrobeno v UNISMINI